Tak zakopejte jejich těla,
dvou děťátek, co smůlu měla,
a utopte se ve svém splínu,
zatímco budou šňupat hlínu.
Nechte je, ať si hnijou v zemi,
ať opustí je všechny vjemy,
vždyť červi se na nich postí,
až z nich zbydou jenom kosti.
Marion, královna světla
si prostě sobecky zhebla,
svým lidem byla milována,
ač velké hovno udělala.
Pak Tenebros, temnoty pán,
že on se na to nevysral,
jeho ženou prošla sudlice,
a tak vypálil dvě vesnice.
Teďka tady mrtvě leží,
Čas nad jejich hrobem běží,
k čemu dojde, to změní v prach,
z té myšlenky je jímal strach.
Teď je jim však všechno jedno,
mravenci jim žerou stehno,
a červi se vrtaj v paži,
aspoň někdo se tu snaží.
_________________________________________________
Říkejme tomu třeba satira. Křičím uvnitř. Kvůli tomuhle jsem usnula v půl čtvrté.
Žádné komentáře:
Okomentovat