Dnes jsem si připravila rozhovor s mladou píseckou spisovatelkou Šárkou Uhrovou, známou pro své knihy Montril - cesta začíná, Montril - cesta končí, Povoláním likvidátorka a Nejvyšší oběť. Je jí teprve 25 let a už stihla vydat 4 knihy, s tím že pátá je momentálně na cestě.
Kdy jsi začala poprvé psát?
"Poprvé jsem začala psát v roce 2001, byla jsem ve druhé třídě ZŠ. Tehdy jsem psala pohádky, které mám doteď schované v původním sešitě."
Co tě motivovalo k vydání své tvorby? Dostávalo se ti podpory od svých blízkých?
"Motivace byla prostá - po letech odmítání ze strany nakladatelů, kteří moudře usoudili, že mé knihy jim na živobytí nevydělají, neboť jsou určeny úzké skupině čtenářů, jsem si řekla, že to vezmu do vlastních rukou. Tehdy mě oslovil s žádostí o radu mladý kreslíř komiksů s tím, jak může své komiksy vydat. Doporučil mi pak nakladatelství, které objevil a které mi tiskne knihy už tři roky. Podpory blízkých jsem se dočkala zejména při samotném tisku knih."
O čem většinou píšeš své knihy? Jak bys je charakterizovala?
"Píšu o tom, o čem cítím, že mám psát, a zároveň o tom, o čem nedostávám podněty či informace z vnějšku. V knihách o Nosičích smrti skrze své postavy odrážím postoj a názory soudobé společnosti na život, poukazuji na jeho hodnotu a jeho cyklus (tedy že smrt není tím posledním). Toto téma se pak spolu s desítkami dalších promítá v knihách o Montril, kterými si naopak snažím čtenářům rozšířit obzory nad rámec, který poskytuje současná doba a systém, ve kterém žijeme. Své knihy bych charakterizovala jako možnosti, jak si rozšířit povědomí o sobě, o Světě a o hodnotách."
Co se snažíš lidem říci prostřednictvím svých knih? Jaké je jejich poselství?
"Snažím se jimi říci, že svět kolem nás není tak prostý, jak se může jevit, a že systém, ve kterém žijeme, je stínem toho, jak - podle mě - funguje skutečný a celý Svět. Nabízím skrze knihy a jejich postavy svůj náhled na Svět, Život, Smrt a mnoho dalších pojmů, který vytahuji ze sevření definic, které jim přisuzujeme. Snažím se jimi sdělit, že když bude jedinec vnímat Svět nejen svými pěti smysly, ale celým svým bytím, tak odhalí bohatství tak nedozírné a možnosti tak nepředstavitelné, že jsou rozumem - dominantním nástrojem vnímání světa - nepostižitelné."
Již jsi naznačila, že toto není běžné téma rozváděné mezi lidmi. Jak jsi se k takovýmto informacím dostala? Co ti otevřelo oči a podmínilo tě takto uvažovat o světě a o psaní?
"Tohle je nejhorší dotaz, který mi může kdokoli položit, protože odpověď na něj je pro mnohé velmi abstraktní. Tak moc, že jsem jak já, tak mé knihy okamžitě odsouzeny. Nicméně budu mluvit upřímně - mé knihy jsou výsledkem let pozorování jak světa kolem a zdejšího systému, tak pozorování lidí i sebe sama. Nejsou nicméně produktem racionálních úvah o bytí či nebytí, ale jsou důsledkem informací, které čerpám z místa, kde je uloženo vše - z nitra. Z hlubin mě samotné, z niter lidí, kteří ho znají a umí otevřít, ale i z niter těch, kteří s ním neumí pracovat a odhalují ho nevědomě. Vše, co člověk potřebuje, má k dispozici - jen umět se zdroji pracovat. Nejtěžší pro mě jako spisovatelku je dát informacím, které z tohoto zdroje přicházejí, správná slova. Říkám tedy, že nehledám inspiraci, ale hledám slova, kterými bych vyjádřila, co vnímám. To je velmi náročné, neboť jazyk je nejomezenějším způsobem komunikace, slova jsou brána vážně a doslovně a já neustále poukazuji na to, že se slovy pracuji převážně metaforicky. Přestože je český jazyk úžasný a nesmírně bohatý, chybí v něm pojmy pro stovky věcí, které musím zaobalovat - a tedy podrobit riziku chybného pochopení a chybného výkladu."
Publikování své tvorby nikdy není jednoduché. Jak probíhá vydávání tvých knih a co všechno je k tomu potřeba?
"Díky tomu, že jsem se rozhodla vzít vše do svých rukou a neulehčovat si cestu prostřednictvím "běžných" nakladatelství, je proces vydání knižního titulu na jednu stranu snazší, na druhou mnohem náročnější. Po dokončení korektury knihy a zařízení obálky a ilustrací pošlu podklady nakladatelství, které knihu vytiskne a náklad mi pošle domů. To je ta snazší část. Pak následuje náročnější úkol - to, co zajišťuje "běžné" nakladatelství, si musím obstarat sama. Baví mě to a těší, nedávám svoji knihu do rukou druhé osoby (fyzické, podnikatelství ani právnické) ani systému, ale určuji její cestu sama. Propagace, distribuce atd. jsou v mé režii, stejně tak autorská čtení, návštěvy škol atp. To snadné není, ale já si o sobě myslím, že nejsem "standardní" typ spisovatele. Mým záměrem není knihu proslavit, nechci proslavit ani sebe, nechci na svých knihách vydělávat - a nechci, aby na nich těžil někdo jiný. Mým cílem je šířit povědomí o ní nikoli masově, nechci aby má kniha byla na pultech knihkupectví. Přeji si, aby se příběh šířil "sám" tak, jak má - stejným způsobem, jak vznikal. Mé knihy nejsou určeny pro masové čtení, jsou určeny poměrně úzké skupině lidí, ke které je chci dostat. Mojí filozofií v této záležitosti jsou slova, která řekla moje učitelka fyziky na střední škole: "I kdyby jaderná fyzika zajímala jen jednoho z vás, tak tu látku odvykládám" - i kdyby mé knihy měly oslovit jen jednoho člověka, stojí za to na nich pracovat. Rozhodně je potřeba trpělivost a vytrvalost. A pokud to nejde jedním směrem, tak najít jinou cestu."
Co všechno ti dalo psaní? Jaká je tvá nejcennější zkušenost?
"Psaní mi hlavně umožnilo získání si úcty k českému jazyku. Už rozumím tomu, proč se v historii obrozenci rvali za náš rodný jazyk, a současná situace a úpadek tak krásného jazyka mě "nutí" vést vlastní soukromý odpor proti vlivu cizích jazyků a proti přístupu Čechů samotných, kteří vlastní rodnou mluvou opovrhují slovy "to je těžké, to je zbytečné, to se učit nebudu". A nejcennější zkušeností je rozhodně pochopení síly a moci slova."
Máš na závěr nějaké rady a tipy pro začínající spisovatele?
"Pište, pracujte na sobě, vytrvejte a jděte za svým cílem. Stojí to za to."
Ještě jednou děkuji Šárce za rozhovor. Pokud Vás její tvorba zaujala, jmenovitě z vydaných titulů jsou přímo u autorky k dostání knihy o Nosičích smrti - Povoláním likvidátorka a Nejvyšší oběť (třetí díl nese pracovní název Anaira); a knihy o Montril - první díl s podtitulem Cesta začíná, druhý Cesta končí (třetí díl ponese podtitul Cesta pokračuje). Z doprovodných povídek je volně k dispozici Marita Inguol, velekněžka bohyně Mrie; a několik doprovodných textů rozvíjející kosmologii na Facebook skupině Montril či na blogu www.montril.blog.cz.
Žádné komentáře:
Okomentovat