Vždy mne ovládne zvláštní pocit pocty a uspokojení, když se mi naskytne příležitost se ponořit do příběhu. Ať už se jedná o knihy, seriály nebo roleplaye. O to více jsem se cítila poctěna, když se mi do rukou zatoulala knížka od slečny Šárky Uhrové, neboť takovéto mladé autorky vnímám jako velký vzor. Přiznejme si to - mnoho lidí začne s blogem psát a snít o své vlastní knížce. Ale jen velmi málo z nás skutečně k takovému cíli dojde. Šárka to ale dokázala, dokonce třikrát, a za to k ní chovám neskonalý obdiv.
Lituji snad jen toho, že jsem se ke čtení jejích knížek nedostala dříve. Ačkoliv mi leží v knihovně už od Štědrého dne, ten tajemný chtíč prozkoumat nové příběhy se do mě vloudil až nyní.
Likvidátorku jsem přečetla jedním dechem. Jedná se o poutavý příběh mladé venkovské dívky, která se stane svědkem vraždy. Od té doby se její osud ubírá zcela jinou cestou. Naučí se zabíjet, naučí se žít životem Nosiče smrti. Svými činy se zapíše do paměti mnoha lidí.
Ze začátku na mne kniha působila dojmem pohádky, veselé a šťastné. To se však brzy změnilo v kruté krveprolití. Nebudu lhát, když řeknu, že právě to mě na knize zezačátku zaujalo a přinutilo mě to v ní pokračovat. Dříve jsem se v takových věcech přímo vyžívala.
Dalším bodem, za který bych autorce ráda vysekla poklonu, je podání děje. Skutečně zde nemůžeme hovořit pouze o jednolitém textu. Obsahuje hodně složek, které jej ozvláštňují, nejrůznější druhy metafor i dalších jednodušších forem, například anafory a ironie. Hodně se mi líbila i kombinace spisovné češtiny a vulgarismu. Často mě to rozesmálo.
Za obdiv stojí i popis boje. To je něco, co snad nikdy nepochopím - schopnost spisovatelů popsat boj. Je úžasné, jak si to někdo dokáže představit a pak do detailů popsat, umět se zorientovat a vplést tohle všechno do řádků. Klobouk dolů.
Je důležité se zmínit i o lyrické stránce knihy. O básních Nosičů smrti a o skrytých a hlubších významech některých částí. To na knihách miluju snad nejvíce. A báseň, dlouhá na téměř čtyři strany, byla pro mě velmi příjemným překvapením.
Je tu plno dalších důvodů, proč jsem si toto dílo tolik zamilovala. Bohužel, kniha není tolik známá, autorka ji vydává na své vlastní náklady. Možná z toho důvodu nemá tak pečlivou korekturu a v textu se tak vyskytuje mnoho chyb - ať už gramatických hrubek, nebo překlepů. Sice to je někdy nepříjemné, nicméně i přesto tento výtvor může poskytnout skvělé zážitky.
Ještě jednou děkuji Šárce Uhrové za tuto možnost nahlédnout do jejího úchvatného světa. Pokud by jej někdo chtěl také prozkoumat, zde vkládám odkaz na její blog, na kterém lze zakoupit i zbylé knihy.
Pakliže mi to blížící se školní povinnosti dovolí, vrhnu se v blízké době i po knize Montril. I na ni očekávejte recenzi.
Žádné komentáře:
Okomentovat